Únětický potok
Únětický potok, který se na roztockém katastru vlévá do Vltavy, není pozoruhodný pouze historickými mlýny. Informační cedule chráněného území Roztocký háj (najdete ji na pěšině ze Svojsíkových sadů k Maxmiliánce) sděluje základní údaje. Únětický potok, původně nazývaný Stativnice, je zhruba 15 km dlouhý, jeho povodí zaujímá rozlohu téměř 45 km2 a průměrný průtok je 0,10 m3/s. Při stoleté vodě však může korytem potoka protékat údajně až 22 m3/s. Pro porovnání je to asi sedmina průměrného průtoku Vltavy.
Na potoce se můžete pokochat několika mlýny jako např. roztocký Braunerův mlýn a další v Úněticích, Tuchoměřicích i jinde.
Únětický potok má dvě zdrojnice. Obě pramení v nadmořské výšce zhruba 350 metrů. První z nich je Kopaninský (někde se píše také Kopanický) potok, který pramení na území hlavního města, pár desítek metrů za ulicí K letišti (jezdí po ní autobusy MHD), podtéká dálnici a protéká Přední Kopaninou, druhou zdrojnicí je vlastní Únětický potok, pramenící v Kněževsi a protékající pak Kněžívkou a Tuchoměřicemi. Obě větve jsou přibližně stejně dlouhé a jsou také zhruba stejně vydatné. Spojují se mezi Tuchoměřicemi a Statenicemi, v bažině zarostlé náletovým houštím (za pár let tu bude docela slušný jasanový les) poblíž místa zvaného Za Ovčínem. Od soutoku pak potok nepřijímá významnější přítok až ke Spálenému mlýnu, kde se do něho vlévá potok ze Suchdola. Ústí do Vltavy má nadmořskou výšku asi 180 metrů, takže na patnácti kilometrech Únětický potok zdolává výškový rozdíl téměř 200 metrů.
Velmi vhodné pro pěší i cykloturistiku.
